March 2026
Between Us: Life as a Puzzle
This time we speak with twenty-year-old Janko Poláček, who spent several years as an actor in our ensemble Vosí hnízdo. He is now in his first year at the Faculty of Humanities, Charles University.
I perceive Janek as a person with a rich inner world—a philosopher, creator, and poet, in whom creation, philosophy, psychology, science, and experimentation intersect. He is drawn to transcendence, allows things to mature, and says that existing in a state of not-knowing can be liberating for a human being.
March 2026
November 2025
Úvodník: Krásné ošklivo
Řekové viděli zlo a dobro jako krásu a ošklivost. Co je dobré? To, co je krásné. Co je zlé? Přeci to šeredné. Lež je odporná, hnusná, chtíč – humus. Rozum, pravda, inteligence, to je nádhera. Váza s růžemi je milá a příjemná, a když se namaluje, je dobrým obrazem. Ale neřekli byste, že umění je i ošklivostí? Nesouhlasili byste s tím, že i dobré věci, jako třeba uspat pejska se vzteklinou, nejsou pěkné? A co krásní, chytří lidé? Mohou někdy být zlí?
Janek Poláček (20 let)
November 2025
From Erika: Life fights for life
Humanity is going through a difficult period. It is as if everything has darkened, and we are searching for at least a glimmer of a ray of light in the darkness that surrounds us.
Erika Merjavá
November 2025
Reflection: So what is art class even good for?
‘Probably so I learn how to draw.’ ‘I find out something about the history of art.’ ‘For me it’s kind of a relaxing lesson.’ ‘I don’t know, we never really did much in art class.’ ‘Like, I actually like art, but I can’t draw, so I’m not very good at it.’ And what happens when I tell someone I teach art? ‘Oh, that’s nice, so you just draw there.’ ‘That’s great, you probably don’t have a problem with students being bored.’ ‘Is art even taught at high school?’ ‘So now you’re probably going to make Christmas decorations, right?
Hana Sršňová, 25-year-old art education teacher and actress of Vosí hnízdo.
November 2025
Mezi námi / Rozhovor: Laskavost a respekt si můžeme dopřát všichni. Tam není omluva. Ani jakákoliv okolnost.
This time with Isabella Petzold, who attended our programme for seven years. She is now studying Film, Theatre and Media Studies in Frankfurt am Main, with Political Science as a minor.
Iza comes from a Czech-German family. She is cheerful, empathetic, and curious. She has a strong inner strength and energy. She loves Frankfurt, theatre, and people. She enjoys visiting her grandparents in Moravia, and she is also interested in politics and the wider world. In this interview, I was interested not only in the impact of TALENT on her personality and life, but also in political topics—as a political science student—her view of contemporary Germany, and where she sees a stable point for a person in today’s complex world.
November 2025
Zaměřeno na skupinu
Diskuze na téma Svoboda se skupinou děti No name (9-11 let)
Děti odpovídají na otázky: Co je svoboda?, Existovala by svoboda bez pravidel?, Jaké je nejdůležitější pravidlo?
November 2025
Texty z hodin
Inspirací pro následující texty se staly myšlenky Hannah Arendtové z její knihy Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla. Že zlo nevzniká nutně z nenávisti nebo fanatismu, ale z bezmyšlenkovitosti.
Bětka Hronová, Marie Macková, Bogo Jerjomenko, Hugo Doubrava
November 2025
Povídka: Silueta
V noci jsem se probudila a cítila jsem na sobě něčí pohled, když jsem se otočila směrem ke dveřím, zahlédla jsem v chodbě siluetu člověka. Ale nebyl to normální člověk, ta silueta měla asi dva nebo tři metry. O chvíli později zmizela. Další noc se objevila znovu a byla o něco blíž. Každou noc přišla a přiblížila se blíž ke mně a takhle to bylo každou noc, až byla u mé postele. A teď jsem někde v lese na okraji města a ta silueta je tu se mnou. Když jsem se ohlédla, všimla jsem si, že je tu se mnou pár dalších lidí zhruba v mém věku, ale už nežijí.
Marie Macková, 15 let
November 2025
Miracles of Friday Evenings: TOPIC – DIALOGICAL ACTING / PART 2
We continue the conversation between Hana Sršňová and Erika Merjavá at a shared table. In the September issue, we spoke about Dialogical Acting, the role of empty space within it, the receptive public, and the inner partner. In this issue, we bring you the continuation of the interview, focusing on what real impact Dialogical Acting has on a person—and what voice and word actually mean.
Erika Merjavá, Hana Sršňová
November 2025
September 2025
Úvodník – Návrat k sobě
Jak jednoduché je zapomenut na to, kým doopravdy jsme… Kdo se skrývá pod nánosem nejistot, norem a stereotypů? Opravdové, autentické JÁ. Se všemi našimi skvělými vlastnostmi, ale také s tím, co si nechceme připustit. To ošklivé v nás. Stíny, strachy, temné myšlenky… Je těžké přijmout všechny své stránky. A tak nás čeká rozhodnutí. Buď se budeme přetvařovat, nanášet další vrstvy té lákavé, umělé falešnosti, a nebo se vydáme děsivou cestou autentičnosti. To, co během návratu k sobě potkáme, se nám nemusí líbit, ale je to naší součástí. A teprve jakmile zjistíme, kdo doopravdy jsme, můžeme se vyvíjet, posouvat a snažit se být lepšími lidmi. Kdo jsi?
Hana Sršňová
September 2025
From Erika: Building an Inner Temple — Opening Words
My son, if you truly need to explore mountains and valleys, the brightness of the sun and the stars, the heaviness of clouds and the lightness of the breeze, the dryness of the desert, the beauty and sorrow of life, to learn that good is good and evil is evil, if you want to feel a love that turns everything upside down, if you want and must experience all of this for yourself—very well. But listen to me for a moment. I will give you a few pieces of advice.
Erika Merjavá
September 2025
Interview: In creative work, one must also know how to step back so that a performance can emerge
Ríša is a young person with a remarkable talent for improvisation, who has been attending Talent for two years. When I first saw him improvise, I watched him in amazement. His playing was free of all ornament, ambition, pretence, and performative display. Just pure play and existence—freedom and humour. A raw, full presence in the space of play. Grounded and focused.
Thank you for the interview, Erika Merjavá
September 2025
Texty z hodin: téma Sebereflexe a vzdor
Sebereflexe je důležitá, protože nám pomáhá dívat se na sebe a své jednání očima druhé osoby. Můžeme potom najít nové nápady a názory. Podle mě v životě je nejdůležitější učit se o sobě a poznávat sám sebe. Protože nikdo jiný s vámi nezažil všechny okamžiky, nikdo jiný nemá stejné vzpomínky, myšlenky ani cokoliv jiného. Proto je důležité poznat sám sebe, protože se sebou žijeme celý život.
Emílie (13 let), Adéla (14 let), Amálie (16 let), Quido (14 let)
September 2025
Anketa: Co tě baví u nás v divadle?
Jednou před začátkem lekce nás napadlo, že bychom se mohli dětí ze skupiny Ohnivák (9-12 let), jak budou přicházet, ptát, co je u nás na dramaťáku baví. Sebík se toho ujal a, často již ve dveřích, překvapil děti svými otázkami.
September 2025
Povídka: Návrat do cizího domu
Jeden den jsem přišel do prázdného domu, nebyl můj, dveře byly nezamčeny. Přišel jsem od kamaráda. Byla u něj sešlost, popil jsem, i nějaká sláma se mi připletla do pusy. Prošel jsem dveřmi do koupelny ve druhém patře, světla se sama rozsvítila, ony už to asi tak dělají v těchhle hezkých domech. Lehnul jsem si do vany, byla prostorná a příjemná, přichystaná pro koupání. Otočit kohoutky šlo ztuha, „to je svině,“ ujelo mi, ale povedlo se, voda začala téci, ty dvě mosazná kolečka mě donutily vydat ze sebe tolik energie, div že mi nebylo do vracení.
Janek Poláček (19 let)
Zázraky pátečních večerů: téma DIALOGICKÉ JEDNÁNÍ
We continue the conversation between Hana Sršňová and Erika Merjavá at a shared table, exploring questions of how children perceive the world, the search for identity, Vyskočil’s dramatic pedagogy, and the ways in which children’s perception, education, and drama can resonate with adults, society, and the wider world. It is a space full of questions, where small miracles may also appear. This time, the topic is: Dialogical Acting with the Inner Partner.
Erika Merjavá, Hana Sršňová
September 2025
June 2025
Interview: Dialogical Acting is a specific form of active imagination
Interview with Assoc. Prof. PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D. from the Institute of Psychology of the Czech Academy of Sciences, psychologist, researcher, and educator.
I met Vladimír at the Department of Authorial Creativity and Pedagogy at DAMU. We attended Ivan Vyskočil’s Dialogical Acting classes together—he as a psychologist, me as a theatre maker and educator. Later, we happened to keep crossing paths again during meditation sessions in Kolín or at lectures with Tomáš Halík in the crypt of the Church of St. Salvator. It felt as if life kept guiding us along similar routes. At one point, we even considered creating therapeutic groups focused on authorial creativity. We are both deeply interested in how creativity and artistic making can heal the human soul—its existential depth, the phenomenon of play and creation itself. What is it about play and creative action that is so essential and foundational that it awakens and transforms a person into a living, joyful, and creative being? Perhaps a human being simply experiences themselves as a creative and acting subject, with an infinite potential—no longer a passive puppet of systems or a plaything of fate, but an active co-creator of the unfolding of the world. This is why, in this June issue, we bring you an extended interview with psychologist, academic, educator, and a deeply curious and kind human being Vladimír Chrz, on the themes of images, dialogical acting, meditation, imagination, psychosomatics, and creation.
Thank you for the interview, Erika Merjavá
June 2025
Talenty mimo Talent
Mladí lidé mimo Talent píšou. V černovém čísle přinášíme…
Žofie Navrátilová a Laura d`Meza
June 2025
Poezie
Moment, dva, tři, Janek Poláček (19 let)
Color of the sea, Janek Poláček (19 let)
Poletíme daleko, Hana Sršňová (24 let)
June 2025
Úvahy k tvorbě představení
Když Kačka (12 let), Nely (11 let) a Adina (10 let) odcházely z hodiny, napadlo mě se jich zeptat, zda je baví tvorba představení, případně, co je na tom baví. Zapla jsem diktafon a zaznamenala jejich myšlenky.
Erika Merjavá a děti z Ohniváku
June 2025
Gelsomina in the World of Children / Pure Play
“When something is named, it most likely loses its magic,” said Thomas Beachdel, an art historian. And because play itself is a kind of magic—something that resists naming—I have chosen not to define or label things pedagogically or otherwise in “Gelsomina in the World of Children.” To leave play as play, in its exposed, pure, and purposeless form. In the present moment, in our lessons. Without explanations, without categories. Gelsomina is my grotesque character from Fellini’s film La Strada, into whom I sometimes transform among the children. And we play. We let things unfold as they come. Whatever appears, we play with it. In this column, we will bring you records of our play with children. The rest is up to you.
Erika Merjavá and the Children of Rarach
June 2025
From Erika: The World According to Gelsomina
Play is a phenomenon of human existence. A world one can escape into. A weapon against sadness, meaninglessness, the tragic nature, and the incomprehensibility of human actions and the world. A space where a person can hide and experience the joy of simply being, where nothing else has a place. There is no fear, no gloomy thoughts, no anxiety, no uncertainty, no depression, no sadness, no awareness of one’s own weaknesses, imperfections, or failures. Because everything exists within the play itself. Try playing again sometimes. Be like a child. Experience being absorbed in your own play and existence. And then tell us what it was like for you.
Erika Merjavá
June 2025
Úvodník: Paradox divadelní masky
Podle Junga je maska/persona hra. Hra, kterou hrajeme před světem, která nás má ukazovat v určitém světle. Maska je pro člověka velmi důležitá, je jedna z našich integrálních našeho “já” a pomáhá nám fungovat ve společnosti. Člověka by potom napadlo, že v divadle půjde maska nejvíce do popředí. Divadlo je o tom ukazovat se světu, a hlavně potom publiku, v určitém světle. Ale paradoxem při nasazení divadelní masky je její svoboda. Kdy jindy se můžeme převléci do nenositelných šatů a řvát, plakat, válet se po zemi před sálem plným lidí a všechny ty projevy jsou nejen dovolené, ale i oceněné potleskem? Herec se nejspíš nestává někým jiným, když hraje; herec jen osvětluje části sebe, které obyčejně zůstávají ve tmě. V pravdě lze ztratit masku i jindy než v divadle. Třeba při meditaci, při hře, kdy se svět řídí pravidly a cíli hry nejprve, nebo při kresbě snů i nočních můr. Masku shazuje i autor, když se ponoří do svých textů a nechá tam kus z vnitřku sebe, který by jinak nikdy nevybublal na povrch.
Janek Poláček, 19 let
June 2025
Březen 2025
Zázraky pátečních večerů: téma CHYBA
Miracles of Friday Evenings: THEME — MISTAKE: We continue the conversation between Hana Sršňová and Erika Merjavá at a shared table, exploring questions of how children perceive the world, the search for identity, Vyskočil’s dramatic pedagogy, and the ways in which children’s perception, education, and drama can extend toward adults, society, and the wider world. It is a space full of questions, where small miracles may also appear. This time, the theme is: Mistake.
Erika Merjavá, Hana Sršňová
March 2025
Poezie
Perdu, Janek Poláček (19 let)
Skutečná rozpoložení, Janek Poláček (19 let)
Pavučinka, Hana Sršňová (24 let)
March 2025
Povídka: Pavoučice Sára
Pavouci nežijí spolu. Jsou samotáři. Tak jako Sára. Sára byla ještě miminko, když se do jejich pavučiny vloupala žába. Skoro všechny zabia. Pár se jich zachránilo úitěkem. Statečná maminka podrobena žábě zemřela. Od té doby žije Sára sama.
Barbora Moravcová, 11 let
March 2025
Texty z hodin: Obětní beránci a Vzdor proti osudu
Obětní beránci Když máte špatný den, něco se stane, rozbije, začnete shazovat vinu na ostatní. Třeba na své děti, aby se vám ulevilo. V ten moment by jste se měli zamyslet nad sebou. Protože pak si děti myslí, že ony udělaly něco špatně. Jestli to budete dělat častěji, nejspíše se to odrazí na jejich psychice. Budou si myslet, že je nemáte rádi. Potom to mohou dělat svým dětem, protože si budou myslet, že je to normální. Tak se to může opakovat přes několik generací. Daria, 12 let (skupina Rozmach)
March 2025
Zaměřeno na skupinu: Texty na téma Vzdor
Je 5.-8. září (tedy myslím), počítal jsem to, ale zadrhl jsem se někde… Nebo zadrhla??? Nevím, jestli jsem muž nebo žena, zvíře či věc, rostlina či houba. Jediné co vím je, že jdu za pravdou. Nevím, jak vypadám, nevím jaké emoce cítím, nevím, kolik mi je let. Jediné co cítím, je bolest….Jsem právě teď někde, kde každý hledá svou pravdu. Nebo snad ne? Nevím. Ale někde dole, úplně dole, to v sobě cítím. Že tohle bude to místo…místo pravdy! Ale…zatím jen pluji časem, dál…a dál… Maty, 12 let
March 2025
Between Us / Interview: A Thread Is Formed That Continues with Us
This time with Hana Sršňová, our 24-year-old actress from the Vosí hnízdo ensemble, and the editor and graphic designer of the quarterly magazine Dialog.
Hanka represents our younger generation—one that thinks deeply about things. She writes, plays the guitar and violin, composes songs, paints, creates, and teaches. She is an actress, a first-year art teacher at a grammar school, and a curious young person. She loves education, creativity, young people, Dialogical Acting, and ginger tea.
March 2025
From Erika: The Breath of Youth
If there were no young people—their desires, their appetite for life, their wish to change the world, and their belief in ideals—the world would look completely different. It would be something lifeless, almost deathlike. It is the “breath of life” Václav Havel spoke about—the force that brings change, that refuses to settle for a cage and wants to break out at any cost. It overcomes fears and the settled “staleness” of adults who have made themselves at home in their lives and their truths, and for whom it no longer seems worth it to change anything or fight for life.
Erika Merjavá
March 2025
Výzva: Talenty mimo Talent
Otevíráme novou rubriku “Talenty mimo Talent” pro mladé nadějné autory z celé České republiky od 9 do 26 let, kteří nejsou od nás z TALENT drama studia, ale chtěli by přispět svými texty, úvahami, povídkami, poezií do našeho čtvrtletníku Dialog. V případě zájmu zasílejte své texty a články s celým jménem, věkem a kontaktem na info@talentdrama.cz. O konečném zveřejnění článků rozhoduje redakční rada Dialogu. Děkujeme a těšíme se na vaše příspěvky. Přinášíme první příspěvek od Filipa Pudila, 19 let. Báseň Noc.
March 2025
Úvodník
Říkalo se, že se člověk rodí jako prázdná tabule, na níž se pak napíše celý život. Dnes je bráno jako fakt, že všichni zdědíme nějaký vrozený potenciál, ale naše dovednosti a schopnosti celý život rozvíjíme. Co je ale pro náš rozvoj a posun důležité? Má být to, co děláme, vždy předem plánované a připravené? Jsou chyby a následná práce s nimi klíčem v divadle a v seberozvoji? A kdy jsme až příliš nároční?
Janek Poláček
March 2025
Listopad 2024
Povídání za šera: Zázraky pátečních večerů
Hana Sršňová and Erika Merjavá, in their shared lyrical-philosophical conversation at a common table at the end of the working week, explore questions of how children perceive the world, Vyskočil’s dramatic pedagogy, and the ways in which children’s perception, education, and drama extend toward adults, society, and the wider world. It is a space full of questions, where small miracles may also appear.
Asked by Hana Sršňová, answered by Erika Merjavá.
November 2024
Povídka: Šepot z lesa
Běžím po noční krajině. Nade mnou září hvězdy, a měsíc se odráží od hladiny jezera. Sednu si na kládu. Jakoby stromy mluvily, jakoby stromy šeptaly. Spadne hvězda. Mmm…Co si přát?
Barbora Moravcová (10 let)
November 2024
Texty z hodin: Hlas mladé generace …na téma VZDOR
Vzdor a stereotypy
Zamčená ve svém věku. Pod zámkem společně se svými stereotypy, co ke mně patří. Ne, patří jen k tomu věku. Ale co dělat, jsme v tom zase spolu. Já a stereotypy, kvůli věku, kvůli rokům, kvůli létům, kvůli měsícům… Proč ne kvůli sluncím? Aha, protože, to s tím nesouvisí. Jasně.
Klára Domšová, 15 let
November 2024
Zaměřeno na skupinu
Co na téma souzení a odsuzování říkají děti 11-13 let ze skupiny Lotrandovci
Lidé se chovají každý den jinak. Podle toho, jakou mají náladu, zda jsou smutní, šťastní… Taky podle toho, co už dřív zažili. Třeba v dětství je někdo urazil, nebo něco nepěkného zažili. Když je někdo na někoho zlý, nebo někoho uráží, právě něco zlého zažil a nechce být jediný. Vilda
November 2024
Interview: To bear is to bear one’s own fate
this time with our alumnus Tobiáš Frýdl, a third-year production student at FAMU, son of the priest of the Hus’s congregation in Vršovice, and a production member of the Vršovice Theatre MANA
Tobiáš is a publicly active young person. He is not indifferent to current social issues and seeks to engage with them publicly. Alongside his studies in production at FAMU, he works in production at the Vršovice MANA Theatre. In the near future, he is about to leave to shoot a documentary in Georgia on the topic of queer people dating in a homophobic environment.
asked by Erika Merjavá
November 2024
From Erika: “Ehjé ašer ehjé”
The human mind spins at an extreme speed when the Sword of Damocles hangs above it. One does not know when it will fall, where it will strike, cut, or split. But one does not necessarily have to run away, as Damocles did. One can also remain still and observe what will happen. Perhaps it is not even dangerous—it only evokes fear so that it can strike. For this year’s original TALENT creation, the Sword of Damocles is saturated with defiance.
Erika Merjavá
November 2024
Úvodník od Janka Poláčka
Kategorie a vzorce chování nám od dávnověku pomáhají přežít. Zjednodušují svět a my se tak můžeme rychle rozhodovat. Jelikož jsou pro nás vzorce důležité, může se stát, že je intuitivně a nekriticky přijímáme jako fakt. Ze zjednodušení světa vycházejí předsudky a stereotypy – správné holčičky nevzdorují a rády si hrají s panenkami, správné matky nepracují, správní muži nikdy nepláčou. Ale co když jim je smutno?
Janek Poláček (19 let)
Září 2024
Naše nejistoty: Text#2
Zase jsi v tom, holka, říká mezi prostor mého a jejich vesmíru. Skříňka pro moji obálku už se vrátila do půdy mezi kořeny a já nemám kam ji schovat, složky se otevírají a zase zavírají, ale pokaždé projdou přes moji kůži a udělají hlubokou ránu ze které se vylije míza, jako důkaz nemoci hluboko uvnitř.
Niki Jeřábková (15 let)
September 2024
Povídka: 26 hodin v autobuse
Tak, dorazila jsem na Florenc. O hodinu dřív – samozřejmě. Ve směnárně ve vstupní hale si vyměním peníze na eura – levy neměli. Na tabuli s příjezdy a odjezdy se po několikáté ujistím, že odjezd je skutečně v 16:40 z nástupiště 12. Pořád mám tři čtvrtě hodiny. Je vedro a já – v pohodlných teplákách – dostanu chuť na ledový kafe. Odejdu z nástupiště a popojdu do blízké kavárny. S kafem dojdu zpátky a netrpělivě se připravím na nástupiště 12. Připravím si do ruky jízdenku – jsem nervózní, protože původně jsem měla jet už v 11:00, ale autobus zrušili. Bojím se, že mi původní jízdenka nebude platit (i když jsem se ujistila, že ano), a prošvihnu synovcovy křtiny. Z nudy pozoruju ostatní cestující. Většinou jsou to Bulhaři, pár Ukrajinců, pár Čechů…
Hana Sršňová (24 let)
September 2024
Úvahy
Hranice nejsou stěny, Hana Sršňová (24 let)
Proč píšu?, Janek Poláček (18 let)
September 2024
Zaměřeno na skupinu, Jak bojovat proti smutku a rezignaci
Ohnivák – děti 9-11 let
Smutek a rezignace, dvě věci proti kterým většina lidí špatně pracuje. Musí být přece nějaký způsob, jak s nimi pracovat. První tedy smutek. Asi žádná živá bytost, která smutek necítila, neexistuje. Pracovat je s ním těžké. Když se cítíte býti smutní kvůli nějaké věci, je lepší spíše přemýšlet o něčem jiném a zkusit zapomenout. Pokud vám to nepůjde, za nějaký čas se vám to spraví a budete se cítit lépe. Maty B.
September 2024
Texty z hodin: Lež
Jak se na lež dívají děti a mládež? Může být za určitých okolností ospravedlněna? Nebo je snad někdy lepší lhát než říkat pravdu?
September 2024
Interview: They say to each other, “What kind of weirdos are we,” but at the same time, they find it fascinating
this time with director, educator, screenwriter, and dramaturge Jiří Ondra, with whom we have been collaborating at TALENT drama studio in youth groups since 2012
I perceive Jirka as an open-minded person and a creative artist who loves wild ideas, dives into uncharted territory, and seeks meaningful challenges. He is not guided by success, but by meaning. Anything closed, lifeless, and without development he leaves behind. He also loves working with young people, perhaps because they are still full of a desire for truth and personal, creative exploration.
Asked by Erika Merjavá
September 2024
From Erika: We can never teach you the most important thing
A person becomes what path they choose. More precisely, they become who they wish to be. And according to that, they make small decisions that lead them toward that goal. Or let me try it another way.
Erika Merjavá
September 2024
Slovo na přivítání: Tvůrčí oáza štěstí
Vítáme vás, naši milí staří známí i noví přátelé, ve školním roce a divadelní sezóně 2024/2025. Letos na téma Vzdor. Budeme se učit pracovat s jazykem i textem, přednesem, věnovat se autorskému psaní, hledat svůj hlas a tělo, pohyby, improvizovat, diskutovat a tvořit závěrečné autorské představení, jehož autory budete především vy. Nepotřebujeme zkušenosti, talenty, vše vás naučíme, talenty otevřeme. Potřebujeme jen váš zájem, chuť a pravidelnou docházku. Pokud máte toto, máte vše a dveře do individuálního a společného dobrodružství se vám otevírají.
Erika Merjavá
September 2024
Úvodník
Po konci prázdnin vyvstane často otázka: „A byli jste někde v zahraničí? Podívat se někde jinde?“ Na dovolené u moře, dlouhé jízdy zpožděnými autobusy, krásné i hrozné zážitky. Překonání hranic v nás evokuje mnohé představy, na které se lze dívat i více metaforicky – osobněji. Kde stojí naše hranice a jak je vytyčit a respektovat? Máme své hranice překračovat? Jak se na to připravit? Nestavíme si kolem sebe jenom hradby, jež nás střeží v osobní mučírně – v naší hlavě?
Janek Poláček (18 let)
September 2024
Červen 2024
Poezie
Vězeň, Emilie Hlaváčová (13 let)
Beznadějná, Tereza Vlasáková (15 let)
Spirála, Hana Sršňová (23 let)
June 2024
Povídka
Důl na květiny, Janek Poláček (18 let)
Šneček Bilbo, Barbora Moravcová (10 let)
June 2024
Úvaha: Proč píšu?
Mládí se dá řešit mnoha způsoby. Můžete ho zapít, můžete si ho vybít s někým někde na betonu, můžete jít do kasina a vsadit vše na červenou. Není ale elegantnější způsob než psát. Když mám na něco vztek, sednu a píši, než zmizí. Není smutek, který by krátká báseň nespravila. Když se nemá co dělat, píši o svých vymyšlených světech, procházím se v nich, sním za bílého dne. A moment, kdy se z nudy stane dobrodružství, je ten nejkrásnější. Klepu hodiny na písmenka dál a usínám přitom, než se světlo rána zase vrátí. Druhý den mi přijde, že psát je úplně zbytečné, ztráta času. Že se to nedá číst, nemá to strukturu a děj. Říkám si, rým už se mi nelíbí, nadpis vymyslel někdo hodně sjetý. Nerozumím, co jsem stvořil za tolik času. Vždycky se k psaní vrátím… Psaní pro mě není o formě, o závěru a úvodu, o „výsledku“ a potlesku při předávaní cen. Psaní prostě je, je součástí toho, kdo píše. Je mojí součástí, nezáleží na tom, co vzniká. Mě baví psát…
Janek Poláček (18 let)
June 2024
Vršovický festival talentů 2024 na téma Nevím
Texty dětí ze skupiny Ohnivák (9-11 let), které zazněly v jejich představení Sedmikrásky na Vršovickém festivalu talentů 2024
June 2024
Interview: Childhood is a sensitive period—vulnerable, difficult, and, in a way, unfair.
this time with our alumna, Lada Marková, a psychology student at Masaryk University
When I do interviews with our former students and pupils, I am always fascinated by where they have ended up—what they are studying, and where their searching, determination, persistence, and depth have taken them. Lada is studying psychology for a semester in Istanbul as part of Erasmus. We connected via video conference and talked mainly about children, studies, sadness, but also the hopes of the younger generation. When I talk to her, I feel that her golden star is located deep in her heart.
Asked by Erika Merjavá
June 2024
From Erika: A Treasure in the Depths of Snowflakes
Allow me a brief reflection on the theme of vulnerability and fragility in the younger generation. I was led to this by conversations with our young people.
When we talked, they shared what troubles them and how they see their generation. What they have to deal with today, why they are so sensitive, and why some of them fall into self-harm or various psychological difficulties. I started to wonder whether they are truly that fragile, or what is actually going on. What kind of world surrounds them. What the “Snowflakes” generation has to face.
Erika Merjavá
June 2024
Úvodník
Umění nevzniká jenom z radosti. Někdy k tomu, abychom něco vytvořili, potřebujeme klid, lehnout si, dívat se z okna a probírat se hromadami zmatených myšlenek. Třídit je, přehrabovat, utápět se v nich a pak je hodit na papír. Pustit si do uší hudbu, která ten zmatek rozplétá a koncentruje. Z té změti může vzniknout poezie, povídka, úvaha, rozhovor, a když se propojí chaos více lidí, může z toho vzniknout i představení. I takové, které má smysl.
Hana Sršňová (23 let), Janek Poláček (18 let)
June 2024
Duben 2024
Poezie, duben 2024
Kalinova střecha s výhledem do nebe, Janek Poláček (18 let)
Touha, Janek Poláček (18 let)
Noc, Mariana Bidlasová (14 let)
Ale proč, Adéla Susserová (15 let)
Povídka: Popletení z propletení
Hledám se, ztracen v bludišti zrcadlovém, tedy zmatečné spleti tvořené mnou samotným. Však labyrint odrazů těch prazvláštním je, anžto zřím jen nepravosti a pokrouceniny těla, co jal jsem se bráti za své.
Magdaléna Tvrdá (16 let)
April 2024
Úvaha: Listopad
Na listopadu se mi líbí/ nelíbí
Ty si myslíš, že si obyčejný? Ale proč? Víš, co se mi na tobě líbí? Nedržíš se podle scénáře, jako září, únor a červen které se ukazují jen v jedné náladě, ty si jednoduše děláš, co chceš.
Anežka Vodičková (16 let)
April 2024
Naše nejistoty: Omluva
Omlouvala jsem se za to, že jsem konečně řekla, jak se cítím. Omlouvala jsem se za to, že nejsem taková, jak si všichni představovali. Omlouvala se za to, že nejsem tak chytrá jako ostatní děti. Omlouvala se za to, jaká jsem opravdu byla. Omlouvala jsem se tak dlouho, snažila jsem se napravit a být perfektní, až jsem zjistila, že nevím, kdo jsem.
Laura D`Meza (15 let)
April 2024
Zaměřeno na skupinu: Volba cesty
Jakou cestu byste si vybrali? Těžší cestu, na které musíte skočit ze srázu a překonat mnohá úskalí, ale na konci je jistý cíl – nádherný zámek, a nebo cestu lehčí, s drobnými kamínky, na jejímž konci zámek být může, ale také nemusí? Takto odpověděly děti ze skupiny Rarach (7-9 let).
April 2024
Texty z hodin
A nesnažte se být krásní, Ema Pleskačová (19 let)
Nevím, Matěj Trnka (17 let)
April 2024
Rozhovor: Chci objevovat dál, do jaké míry mohu být svobodná
Tentokrát s naší absolventkou, studentkou činoherního herectví na DAMU Bětkou Dolečkovou
Bětka is in her second year of studying dramatic acting at DAMU. She attended TALENT for 14 years. She started as a four-year-old child and went through our entire development, from a traditional drama club to authorial creation. I admired her determination, resilience, laughter, positive energy, humility, and inner purity.
asked by Erika Merjavá
April 2024
From Erika: On Freedom, Remaining a Child Forever
If I did not “teach” children and young people freedom, I would rather not teach at all. It would not interest me. Teaching technical skills in behaviour, communication, and creation, or training toward a pleasing artistic expression, is not enough. It is uninteresting, insufficient, unnecessary, and potentially manipulative. It can lead to self-display without a real relationship to the audience.
Erika Merjavá
April 2024
Úvodník
Jakou cestou se vydáme? Nevím. Můžeme nad tím neustále přemítat, zkoumat všechny možnosti, radit se s každým, kdo by nás mohl popostrčit jedním nebo druhým směrem, v noci se budit s bušícím srdcem, které nám každým svým úderem odpočítává čas, který nám zbývá k rozhodování… Abychom se s jistotou rozhodli, museli bychom centimetr po centimetru projít každou ulici, pěšinu i stezku, zastavit se v každé slepé uličce a na rozcestí jít všemi směry. Teprve poté bychom se mohli vrátit na začátek cesty a sebevědomě se vydat tou trasou, která je pro nás nejlepší. Tolik času však nikdo z nás nemá. A tak nevíme. A je krásné nevědět, v tom je kouzlo cestování. Díky nevědění můžeme objevovat, překvapovat, divit se a být zvědaví. Pojďte s námi, čtenáři, putovat mezi odstavci po stránkách Dialogu. Jakou cestou se vydáme? Nevím. Jen doufám, že se rozhodneme správně.
Hana Sršňová (23 let)
April 2024
Leden 2024
Divadelní tip: Míru zdar!
Site specific projekt pro Winternitzovu vilu vycházející ze vzpomínek vnoučat na jejich milovanou babičku Jenny Winternitzovou. Jenny se po válce vrací na jeden večer do rodinné vily, nyní státní mateřské školky, aby si na zahradě natrhala třešně a našla odpověď na tu nejdůležitější otázku…
January 2024
Povídky:
Prodavač s mlhou, Hana Sršňová (23 let)
Na čtyřicáté osmé rovnoběžce, metr v podzemí, Janek Poláček (18 let)
January 2024
Úvahy: Tři hodiny ráno, čas na existenční krizi
Když jsem se pokoušel vyvrátit vše, co vím, došel jsem k tomu, že nemohu úplně jistě tvrdit, že přemýšlím. To, co mi probíhá v hlavě nemusí být mé myšlenky. Třeba je to myšlení zlého čaroděje, který mi posunuje skript do hlavy a já jej jen čtu, promítám to, co on diktuje.
Janek Poláček (18 let)
January 2024
Zážitek z lekcí TDS: Jak ze sebe udělat židli
V průběhu jakéhokoliv asimilačního rituálu, kde se člověk má popsat nebo představit, si člověk říká: “Tak, a teď nevím co řeknu, jak se mám popsat jako jedno slovo, nedej bože nábytek.”
Gabriel Hamrle (16 let)
January 2024
Zaměřeno na skupinu: Co mi dává smysl?
Lotrandovci – děti 11-13 let
Bára (13 let): Proč se snažit? Proč to nevzdat? Proč neskončit tohle trápení? Co mi vlastně v životě dává smysl a proč? Mně jako člověku, dává smysl v životě asi jen láska. Miluju ten pocit, zachraňuje mě.
January 2024
Texty z hodin
Co nevidím?, Matěj Trnka (text Matěje v 16 letech)
Pojízdné Kolo, Mari Bidlasová (14 let)
January 2024
Rozhovor: Člověk je stvoření tvořivé
Tentokrát s naším 17letým studentem, hercem a spolupracovníkem Matějem Trnkou
Matěj u nás začínal jako dítě, nyní je hercem naší skupiny mládeže Spektákl, hraje, tvoří a před rokem se stal členem spolku TALENT drama studio. Zabývá se tvorbou nových webových stránek Talentu, zkoncipoval projekt herecko-divadelních dílen pro děti a mládež Drama Happening, stará se o propagaci a má spoustu nápadů.
asked by Erika Merjavá
January 2024
From Erika: Theme for authorial creation — I DON’T KNOW
When I was looking for this year’s theme for our authorial work in the groups, I wrote down about seventy possible topics on my home board. I liked all of them, and I couldn’t decide which one to choose. Then, quite by chance, I came across the theme “I DON’T KNOW.” It came from a Facebook post about Janusz Korczak, the Polish doctor and educator who chose to voluntarily go with the children from the orphanage where he worked to their death in the gas chamber in Treblinka. He fascinated me. What kind of person was he? What led him to such an unimaginable act of generosity and sacrifice?
Erika Merjavá
January 2024
Úvodník
Milí čtenáři, právě držíte v rukou první číslo časopisu Dialog.
Hana Sršňová (23 let)
January 2024
