Řekové viděli zlo a dobro jako krásu a ošklivost. Co je dobré? To, co je krásné. Co je zlé? Přeci to šeredné. Lež je odporná, hnusná, chtíč – humus. Rozum, pravda, inteligence, to je nádhera. Váza s růžemi je milá a příjemná, a když se namaluje, je dobrým obrazem.
Ale neřekli byste, že umění je i ošklivostí? Nesouhlasili byste s tím, že i dobré věci, jako třeba uspat pejska se vzteklinou, nejsou pěkné? A co krásní, chytří lidé? Mohou někdy být zlí?
Janek Poláček (20 let)
