Moment, dva, tři
Srpek vody na bělmu stával se modravým půlměsíčkem
a v jejich pěkných očích jsem zřel
Jak pomalu rostou krůpěje
Okázale, nesměle, směje
Se černá hlubina její duše
Tančíc v ni a netuše
Čeho víc se radovat –
Srpek vody na bělmu stával se modravým půlměsíčkem,
a v jejich něžných ústech klepala se slova
Říkajíc to samé znovu a znova.
Sad tvořen lidem, lidem baru kolem nás voněl a bujel pohybem, ohýbal se pod vlivem, jako silný hlas, křičel a konejšil zas
Srpek vody na bělmu stával se modravým půlměsíčkem,
a z jejích kadeří drala se záře,
zapil jsem ji, zavrčel, zavřel oči,
v nitru sebe spatřil žháře
jež zahodil cigaretu,
Uklonil se na parketu,
Sledoval ten oheň smutku plát
A liboval si pohodlí jeho tepla.
Srpek vody na bělmu stával se modravým půlměsíčkem…
Janek Poláček, 19 let
Color of the sea
Now dance with the pretty colors
It was always all a dream
Let’s walk in the sand for hours
How lonely we must seem
One day you awoken slept
As many lost souls
Your feet had bled
In your love-filled lows
Still, your feet had bled,
You could swim no more
Butterflies turned to lead
Your peace into a war
Now dance with the pretty colors
It was always all a dream
Let’s walk in the sand for hours
How lonely we must seem
Forget the shapes of springs
Forget flies and wings
Forget light-colored gold
When the earth is cold
Before dawn,
After an eternity on the sea floor,
Could you hear the song my heart’s beating?
Now dance with the pretty colors
It was always all a dream
Let’s walk in the sand for hours
how lonely we must seem
Janek Poláček, 19 let
Poletíme daleko
Poletíme daleko,
až nám vítr rozpárá křídla.
Daleko, až do nevidění
Kde je vše a nic není.
Máš těžkou půdu pod nohama,
ať je ti lehká. Lechtá tě pod bradou
Jdou, jdou, jdou, už si pro nás utíkají.
Zamknu se na dva západy
a zůstanou jen vzpomínky na čtyři stěny.
Mezi všemi.
Mezi mnou a tebou
V Prázdnotě kde nohy zebou a horizontem prosakuje inkoustová skvrna.
Vytéká a přešlapuje na zápraží.
Na košili mi zůstala kaňka.
Hana Sršňová, 24 let
