Gelsomina ve světě dětí / Čistá hra
„Když se něco pojmenuje, nejspíš to ztratí kouzlo,“ Thomas Beachdel, historik umění
A protože hra je sama o sobě kouzlem, něčím nepojmenovaným, rozhodla jsem se věci v „Gelsomina ve světě dětí“ pedagogicky ani jinak nepojmenovávat. Nechat hru hrou, v její obnažené, čisté a bezúčelové podobě. V přítomném okamžiku, na našich hodinách. Bez vysvětlování, bez škatulek. Gelsomina je moje groteskní postavička z Felliniho filmu La Strada (Silnice), v kterou se mezi dětmi někdy proměním. A hrajeme si. Necháváme věci plynout tak, jak přicházejí. Co se objeví, s tím si hrajeme. V této rubrice vám budeme přinášet záznamy naší hry s dětmi. To ostatní je už na vás.
Gelsominin příchod
Gelsomina se objevila znenadání. V dlouhém šedém plášti, s nakřivo nasazenou trpasličí čepicí a rozpačitým pohledem. Zaklepala na dveře studia Mana a vstoupila. Děti zůstaly stát. Gelsomina je pozorovala. V jejich očích četla nedůvěru: „Kdo to je? Můžeme jí věřit? Hraje si s námi, nebo nás zkouší?“ Gelsomina se chtěla pouze zkamarádit, zablbnout a zahrát si s dětmi. Milovala totiž hru a věděla, že děti taky milují hru, a tak se rozhodla navštívit děti v Maně. V divadle je totiž svět, po kterém Gelsomina i děti toužili. Svět fantazie, věcí nemožných, smíchu i radosti. Svět, který nevidíme, ale máme ji v našich duších, hlavách, srdcích, myšlenkách, kde je možné vše, ale to vše je zároveň bezpečné a nedotknutelné. Ohraničené zářícím světelným kruhem, který vidí jen lidi, kteří si hrají. Svět, kde padáte, ale nespadnete, kde kloužete, ale nesklouznete, kde smutníte, ale není vám smutno. V divadle neexistuje nic, čeho by se nebylo možné dotknout a neexistovalo by. Svět fantazie, který je pravdivější a zároveň bezpečnější než reálný svět.
Gelsomina se rozhodla, že půjde přímo na věc. Postavila se doprostřed místnosti. Děti si sedly a napjatě čekaly, co bude. Gelsomina pátrala v kapsách velkého pláště až nakonec s úlevou vytáhla papír. Vítězoslavně se na něj podívala, usmála se a chtěla přečíst první větu. Jenže papír byl prázdný. Otočila ho na druhou stranu. I na druhé straně byl papír prázdný. Celá zmatená a nejistá stála uprostřed místnosti a nevěděla, co má dělat. Karmenka se na ni usmála. Gelsomina roztála a mrkla na Karmenku. Karmenka k ní přicupitala a Gelsomina jí něco pošeptala, zřejmě něco velmi důležitého. Protože Karmenka pokynula ostatním dětem, že mají vstát a že má pro ně zprávu. Taky jim něco pošeptala a děti utíkaly pro jiný papír. Šmátrali v Gelsominině tašce, až vytáhli popsaný list papíru. Podali jí ho. Mezi dětmi nabývala Gelsomina odvahy. Když chtěla přečíst první větu, uslyšeli bzukot mouchy. Bzzzz. Cecilka, Chris, Meda, Eli, Laura, Kája, Jeník, Ines, Esterka, Mia, Zlatka a Karmenka začali mouchu honit. Chtěli ji chytnout a pokárat, aby nerušila Gelsominův projev, protože se báli, že Gelsomina znovu pozbude odvahy.
Nakonec vše utichlo a Cecilka vítězoslavně ukázala ostatním zaťatou pěstičku a v ní bylo slyšet: Bzzz. Cecilka chytla mouchu. Děti a Gelsomina začali tleskat, smát se a zpívat: Gelsomino, Gelsomino…
Najednou bublina praskla a Gelsomina se vypařila. Zmizel její kabát, trpasličí čepice i moucha. Ale děti na ni nezapomněly. Další týden se ptali: Zkusíme si zase zahrát na Gelsominu? V ten den Gelsomina sice nepřišla, ale všichni věděli, že zase někdy přijde. Jen musí být všichni hodně trpěliví. Gelsomina totiž chodí vždycky znenadání. Objevuje se jako hvězda na noční obloze. Jako kouzlo hry, která odněkud přijde, vše převrátí naruby, zmizí a pak se znenadání objeví znovu.
Erika a děti z Rarachu
Jaká je podle dětí z Rarachu (7-9 let) Gelsomina? A co by jí chtěly vzkázat?
Gelsomina je hodná a milá a Gelsomina v tom divadle bude Erika. Ale to je tajemství pro diváky. A řekla bych jí, že ji mám ráda a že mě dramaťák moc baví. A že to tam je super.
Kája
Bláznivá paní. To je těžké. Ona je prostě… prostě bláznivá.
Cecilka
No, pro mě znamená Gelsomina to, že tu postavu hraje Erika. Takže pro Eriku to něco znamená a má tu postavu ráda. Chtěla bych Gelsomině vzkázat, že má originální styl a že má hezký ten styl.
Ines
Gelsomina je taková hrozně bláznivá a taky vždycky všecko zapomene a chce se všude vetřít a prostě je taková vždycky hrozně hrrr. Chtěla bych Gelsomině vzkázat, aby se trošku uklidnila a aby měla konečně ten text otočený správně.
Mia
Gelsomina se hodně stydí. Vypadá hezky. Má takovou kapuci a vždycky něco udělá špatně. A vzkázal bych jí: Jsi hodně stydlivá, ale dobrá. Někdy děláš legrácky.
Jeník
Chris: Gelsomina je stydlivá jako herečka a vždycky udělá něco špatně a prostě jí to pořád nejde. Pořád to zkouší a vůbec jí to nejde. Je to strašně stydlivá herečka. Meda: Když je představení, ona to pokaždé pokazí. (Vzkaz Gelsomině): Chris: Doufám, že se ti to potom povede. Meda: A hodně se snaž.
Dvojčátka Chris a Meda
